Když náš syn vyrostl ze svého prvního historického outfitu – spodničky, botiček, čepičky a kabátku, chtěla jsem ušít stejný kostým i na další období. Bylo mi známo, že děti obou pohlaví a všech vrstev nosily velmi dlouho univerzální oblečení – šatičky. Přestože v reenectorských kruzích vidím, že takto malí chlapečci mají již své malé kalhotky a kopírují svým kostýmem spíše tatínka, než maminku, chtěla jsem tuto historickou přesnost dodržet a obléct našemu chlapečkovi znova šatičky. Po detailnějším rozboru fenoménu známého v angličtině jako „breeching“ česky tedy jakési „zkalhotnění“, jsem se rozhodla, že náš skoro tříletý syn bude také zkalhotněn.
Dle publikace The Tudor Child se období, ve kterém byli chlapci „zkalhotnění“ různilo a na dobových portrétech opravdu vidíme v šatech chlapce různého věku. Po „zkalhotnění“ nosili chlapci konečně oblečení po vzoru otce. Dětské oblečení však bylo šito z levnějších látek, zdobení bylo jednodušší (mluvíme li o vrstvách, které si zdobení šatů dovolit mohlo). Nižší vrstvy kalhoty pro děti řešily často zkrácením kalhot poděděných po dospělých – jednalo se pravděpodobně také o jakési „rostoucí kalhotky“ (The Tudor Child: Clothing and Culture 1485 to 1625, str. 31).
Z doložených obrazů pouze dva chlapci mladší sedmi let nosili kalhoty, mezi chlapci ve věku 8-12 let jich je celkem 20. Doložená jsou vyobrazení sirotků z roku 1584, kteří mají na sobě vlněné kalhoty ze stejné látky jako kabátec. Takový komplet najdeme na obraze „Hilleke de Roy a její čtyří sirotci“ a takový typ kalhot bude předmětem mého šití. Tento styl kalhot se nosil s punčochami a byl běžný pro všechny vrstvy až do 17. století (tamtéž, str. 33).
Chlapci ve věku 4-7 let strávili svůj čas především s ženami – matkou a sestrami. Bylo to období psychické přípravy na začlenění do světa mužů a na školu. Tedy, dalo by se říci, že přelomem v životě chlapce je odříznutí od světa matky a vstup do světa mužů. Jeho nový status se proto také odráží v jeho oblečení (tamtéž, str. 29).
Pravidlo/zvyk „zkalhotnit“ chlapce však bylo složitější, než to vypadá. Důvodů, proč chlapci byli v šatech a mezi ženami tak dlouho, bylo hned několik. Učili se na nočník a posléze bylo jednodušší na něj chodit, když měli šaty. Zapínání či zavazování kalhot mohlo být složitější a proto se čekalo také na věk, kdy dítě dokáže samo tuto překážku zvládnout a dojít si na záchod samo a samo se také z kalhot a do kalhot dostat. Někde se také uvádí, že šaty byly nejpraktičtější „rostoucí“ oděv (viz Wikipedia – Breeching). Sama si také pamatuji z jedné prohlídky Brandýského zámku poznámku k chlapci v šatech. Byl dle průvodkyně důvodem jeho odění do šatů také ten, že chlapec byl následníkem trůnu. Naši pověrčiví předkové údajně věřili, že v šatech by chlapce mezi sourozenci (taktéž oděnými do šatů) nerozeznala nemoc a tak bylo ženské oblečení jakousi ochranou před případnou smrtí dědice.
S kalhotami chlapec přešel do výchovy otce a přechod je v podstatě velmi individuální, podle vyspělosti dítěte a také možnosti strávit více času s otcem. Otec o tomto přechodu také rozhodoval a proto jsem našeho chlapce do těch kalhot nakonec také oblékla. Krom toho, že dávno chodí na nočník a je vývojově dost napřed, jsem usoudila, že v šatech by některé činnosti, které velmi rád vykonává, obtížně dělal, a do šatů by se mohl začít zamotávat. Tím je myšleno samozřejmě obecné raubířování – lezení a skákání po všem možném, co vidí. Věřím, že i dříve děti jančily stejným způsobem, ale toto rozhodnutí nám nemálo zpříjemní pobyt na akci. Protože náš raubíř chodí do lesa a na výlety již dlouho bez mámy a je celkově dost v péči otce, rozhodla jsem se, že „zkalhotnění“ je na místě. Navíc tatínek řekl, že by ho „zkalhotnit“ klidně nechal. Můžeme tedy říci, že o přechodu rozhodl otec a dodrželi jsme historický postup!
Čeho jsem chtěla docílit?
Anon. Hilleke de Roy and Four of Her Orphans
Detail Hilleke de Roy a čtyř sirotků - chlapec má kalhotky a kabátec ze stejné látky, kalhotky jsou pravděpodobně ke kabátci vázané a mají rovný střih s nabíráním kolem pasu.
KETEL, Cornelis. Double Portrait of a Brother and Sister
Detail chlapečka v obdobných kalhotkách rovného střihu.
JUVENEL, Nicolaus. Bildnis des Balthasar IV Paumgartner
Portrét Baltazara IV. Paumgartnera v podobných kalhotách z honosnější látky.
Circle of Jan Claesz. Portrait of an unknown boy with a horse and a dog
Podobné kalhoty, v pase balónovitého vzhledu, rovného střihu, sahají pod kolena, se zavazováním nad lýtky.
Anon. Filippino di Francesco I de Medici
Portrét Františka I. Medicejského v honosnějších kalhotkách obdobného střihu.
LE NAIN brothers. Young Musicians
Mladí hudebníci - detail kalhot dětí z chudších vrstev, jejich hojné zobrazení najdeme u Le Naina.
LE NAIN, Antoine. Peasant Children
Venkovské děti, detail od Antoina Le Naina.
LE NAIN brothers. Peasant Family
Rolnická rodina, detail chlapců v kalhotech.
KRAECK, Jan. Bildnis des dreijährigen Gerolamo B. Tosi
Podařilo se mi najít i tříletého chlapce - portrét tříletého Gerolama B. Tosiho.
VRANCX, Sebastian. The Month of November
Měsíc listopad od Vrancxe a chlapci v kalhotách podobného střihu.
VRANCX, Sebastian. The Month of January
Ještě jeden detail z obrazu od Vrancxe, tentokráte měsíc leden.
POURBUS, Frans the Younger. Charles d'Arenberg and Anne de Croy with their family.
Jedny kalhotky honosnějšího typu, ale obdobného střihu. Detail knížete Karla z Arenbergu s rodinou.
Anon. Boy with Colf Stick
Jedny se zdobným prýmkem po stranách.
CLAESZ, Jan. Five-Year-Old Boy
Jedny pěkně balónovité...
First boy´s costume made for electoral prince Johann Georg (II) of Saxony (1613-1680)
A v neposlední řadě jedny dochované (ale už opravdu poslední ze zdrojů, jinak by tomu nebyl nikdy konec), které jsem vyfotila v Rezidenčním zámku v Drážďanech. Honosné, v kompletu se zavazovacím kabátcem. Doublet i kalhoty mají dle popisku barvu "broskvových květů", jsou šité z hedvábného saténu a béžového taftu a zdobené růžovými a zlatými hedvábnými stuhami.
Jak jsem postupovala
Střih na tyto kalhotky najdete buď ke koupi online nebo v pubilkaci The Tudor Child: Clothing and Culture 1485 to 1625. Jedná se o střih, který je použitelný pro všechny vrstvy v letech 1540-1625.
Zde najdete odkaz na střih jak na kalhotky, tak na doublet. Dle mého názoru se však mnohem více vyplatí pořídit celou publikaci.
První, co jsem udělala, bylo vytvoření zkušebních kalhotek ze starého prostěradla. Stačil základní střih nohavic s pasem pro vyměření na postavě dítěte - pro představu jak velkou rezervu pro růst bude potřeba vytvořit.
Kalhotky jsou šité z hnědé vlny, která mi zbyla z mého třicítkového pláště. Je to 35 let stará vlna lehčí gramáže z Bělehradského vlnařského kombinátu (BVK), který již neexistuje. Moje mamka tam pracovala a tak mám pár takovýchto skvostů. Tato vlna je moc příjemná na dotek a ani trochu neškrábe, což je pro dětský kostým ideální. První šev, který jsem vytvořila, byl ten, který spojuje nohavice po vnějších stranách. Nechala jsem na obou stranách pod pasem kus otevřený – tam zůstává otvor pro budoucí kapsu.
Podšívka je šitá ze žlutého lnu střední gramáže, který kdysi sloužil jako podšívka mého pláště. Tuto podšívku jsem měla doma odpáranou a posloužila tak akorát pro ušití dětských kalhotek.
Podšívka střihem zcela kopíruje vlněný svršek.
Po vytvoření základních dílů kalhot ze lnu i vlny bylo zapotřebí vytvořit kapsy, které se našijí na vlněnou část kalhot ještě před našitím podšívky. Je to poprvé, co jsem šila historické kapsy a s jejích řešením jsem příjemně překvapená. Liší se od těch moderních, jaké známe ze současnosti, hned několika prvky. Jsou šité v místě mezi podšívkou a svrchní látkou, proto na rozdíl od těch dnešních nenahmatáte jejich konce z vnitřní strany kalhot, jsou tedy zevnitř i zvenčí ukryté. Jsou střihem velmi zajímavé také – mají uprostřed kousek látky, který je tvořen ze stejného materiálu, jako je šitá přední, vlněná část kalhot. Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na to, proč je tento pruh schovaný v tom nejvzdálenějším bodě kapsy – je to kvůli tomu, že při vložení zátěže do kapsy není vidět žlutá látka v barvě podšívky, nýbrž jen tento tmavý pruh ze stejné vlny jako látka vnější a kapsy jsou tedy schované, nejsou na první pohled zcela vidět.
Sešitá kapsa připravená na vložení do kalhot. Otevřené konce jsou budoucí vstup do kapsy, kam se bude vkládat ruka.
Kapsy jsou připravené na vložení do kalhot.
Přišpendlení kapes ke kalhotkám – po otevření kapsy je vevnitř vidět vlněný pruh látky. Jak moc bude tento optický klam fungovat i v reálu, ukáže používání kalhotek, já jsem zkusila u přišpendlených kalhot vložit do kapsy kamínky a zjistila jsem, že je po otevření kapsy skutečně vidět pouze tmavý pruh látky. Záležet bude také samozřejmě i na tom, jak dobře je kapsa přišitá.
Zkouška se zátěží – kapsa je pořád jen přišpendlená.
Přišpendlená kapsa.
Kapsa je přišitá.
Otevřena kapsa u vstupu z vnější strany.
Takto našijeme i druhou kapsu a můžeme nohavice spojit.
Vlněné nohavice jsou nyní sešité dohromady po vnitřních stranách.
Sešité nohavice po tom, co byly našité obě kapsy.
Lněná kapsa je vidět při položení kalhot, při běžném nošení by však neměla být vidět.
Po našití kapes následuje připojení podšívky.
Vyměřila jsem délku nohavic tak, aby byla dostatečná rezerva pro nošení na dalších pár let – cca 5 cm délky je v záloze a nohavice lze odpáráním lehce prodloužit. (Nechávám je už na začátku trochu delší, vzhledem k rychlému růstu syna, budou tedy trochu delší již při prvním nošení.)
Ze všeho nejdřív jsem přišila podšívku v místě pro otvor poklopce mým oblíbeným stehem – prick stitchem (pracovně mu říkám „bodový steh“, nemám zdání, jaký je český ekvivalent).
Následuje nařasení a přišití pásu. Z vlny a lnu jsem nejdříve vystřihla pas – vyměřila jsem pas s rezervou pro růst.
Podšívka pásu byla v horní části přišitá opět prick stitchem, zatímco spodní část bude přišitá ke kalhotám.
Před našitím pásu je třeba nařasit kalhoty, aby obvod odpovídal délce pasu. Tužší nití jsem udělala širší steh
Při řasení vždy dělám nejméně dvě řady stehů.
Na nařasené kalhotky jsem přišpendlila vlněnou část pasu.
Pás je přišitý k obvodu kalhotek.
Následně jsem přišila podšívku pasu, opět oblíbeným prick stitchem.
Práce s přišíváním pasu byla ukončena posledními stehy u poklopce.
Následovalo přišití podšívky nohavic.
Nohavice jsou hotové.
Poslední, co zbývá udělat, je vyměřit aktuální šířku pasu a dle toho kus kalhotek založit a přišít zapínání s rezervou pro růst. Kalhotky jsou založené směrem dovnitř a přišité tak, aby se s růstem mohl pas lehce odpárat a zvětšit.
Na každé straně je cca 5cm rezervy pro růst pasu.
Zapínání kalhotek jsem zvolila na háček. Kalhotky by se měly dle střihu přivazovat k doubletu a zapínat na knoflík. Jelikož syn zatím nemá doublet, na který bychom kalhotky mohli přivázat a kalhotky se budou s růstem postupně zvětšovat, zvolila jsem co nejjednodušší zapínání. (Háček lehce odpářeme a přešijeme.) Až syn vyroste do velikosti kalhotek, kterou již nepůjde zvětšit, bude mít smysl našít také knoflíček a vytvořit i zavazování s dírkami po obvodu pasu pro budoucí kabátec.
Kalhotky jsou hotové.
Pohled na vytaženou kapsu hotových kalhot.
Zkouška hotových kalhot. Raubíř už se nemohl dočkat.
Kalhotky jsou natolik pohodlné, že je náš syn nosil doma a nechtěl je sundat.
Hurá na hrad. Jdeme to vyzkoušet s celým kostýmem. Kalhotky nosíme s páskem, který je v pase ještě více zpevní. Jsou velmi pohodlné a teplé. V teplejším počasí jsou také příjemné, jelikož jsou širšího střihu a u nohavic hezky větrají.
Co jsem použila?
- Hnědou tenčí vlnu z Bělehradského vlnařského kombinátu (BVK)
- Bavlněné hnědé a žluté nitě na strojové šití delších švů
- Béžovou lněnou niť, režnou
- Mosazný drátek z Korálkárny na vyketlování háčku
- Matně žlutý len střední gramáže z Historického tržistě na podšívku
Co udělám příště jinak?
- Vsadím na podporu páskem. Zkoušky v kostýmu ukázaly, že kalhotky na lněné košili trochu kloužou a potřebují kromě háčku ještě nějaké podpůrné zapínání. Zkoušela jsem nejdříve našít z vnitřní strany tkalouny a zavázat kalhotky zevnitř po vzoru moderních tepláků, ale nedrželo to o nic víc, než háček. Nakonec je pásek nejlepší řešení, protože naše dítě pásky miluje, může si zavěsit tašvici a drží opravdu velmi pevně i při tom největším raubířování. Háček je také dobré našít co nejpevnější, aby se dítěti kalhotky jen tak nerozepínaly.
Nejdůležitější postřehy
- Kalhotky jsou překvapivě velmi jednoduché a rychlé na ušití
- Je dobré myslet na pohodlnost dítěte a zvolit příjemný materiál, především vlnu, která nekouše
- Kalhotky vydrží na několik let (dle mého odhadu cca do 8 let), v pase je nejméně 10cm rezerva pro růst dítěte a délka nohavic se dá prodloužit nejméně o 5cm
- Kapsy mě mile překvapily, fungují jak mají - při zátěží odhalují tmavý vlněný pruh našitý uprostřed kapsy, jen nevím, jak moc praktické by bylo jejich opravování, jelikož jsou skryté v mezivrstvě (mezi podšívkou a svrchní látkou)
Thanks!