Čepec pohodlně a prakticky a jak ho nosím já

Ačkoliv je čepec na ušití jedním z nejjednodušších doplňků mé třicítkové výbavy, otázky ohledně jeho konstrukce a nošení se hromadí, a to především ze strany těch, co příznivcem čepce nejsou. O problému ideální velikosti a způsobu nošení čepce na 17. století, stejně jako jeho různých střizích, jsem se hned po partletu bavila v táboře již hodněkrát. A stejně si nejsem jistá, zda byly mé zkušenosti pochopené správně – buďto jsou mé rady nejasné a nepřesvědčivé, nebo je nesnášenlivost čepce mezi táborovými ženami opravdu veliká. Proto musím toto druhé velké mystérium osvětlit v podobě přehledného příspěvku, a tajně doufám, že se mi to aspoň trochu povede a uvidím v táboře aspoň o pár čepců víc.

Čepec, forehead a hair taping. To jsou tři skoro nerozlučitelné pojmy, které doprovází pohodlné nošení čepce. Věnovat se podrobně čepcům, které se hodí ke kostýmu na 17. století/ třicetiletou válku by se do blogového příspěvku nevešlo, proto není cílem tohoto příspěvku zabývat se všemi typy čepců, které v tomto období najdeme (a že je jich hromada – na nespočetných dobových vyobrazeních, v depozitářích muzeí, které uchovávají dochované exempláře…), ale spíše způsobu nošení čepce jako takového a čtyřem typům, které vlastním já. Přestože evoluce mých čepců není zdaleka u konce (ještě je tolik různých typů, které musím vyzkoušet), jejich nošení má několik společných prvků, které považuji za podstatné pro pohodlné a praktické nošení jakéhokoliv čepce.

Proč je čepec jedna z nejoblíbenějších částí mého kostýmu na 17. století?

za největší plus, vzhledem k mým dlouhým vlasům, které mají tendenci se rychle špinit, považuji jeho schopnost udržet vlasy čisté a voňavé po celou dobu táboření, a to přestože strávíte celý večer u ohniště a celý den u hrnce v polní kuchyni – za předpokladu, že čepec nosíte pořádně (viz níže), odcházíte ze čtyřdenní akce s vůní vašeho šamponu ve vlasech
čepec v zimě krásně hřeje, v létě chrání před vedry
je praktický v táborové kuchyni – schová krátkou i dlouhou hřívu
pro milovníky klobouků - udrží je dobře na hlavě
v neposlední řadě je to pěkný módní doplněk, který (obzvláště pokud máte více typů) může nahradit i různé změny účesů, na které jste zvyklí v moderní době – tedy co čepec, to jiná ozdoba na hlavě (vím, tento bod je velmi zákeřný, spousta žen v táboře si myslí, že jim čepec právě že nesluší, přiznám se, že je to také věc vkusu)

Čeho jsem chtěla docílit?

Jak jsem postupovala?

Holandský typ čepce

Každý můj čepec je volně inspirovaný mnoha typy, které jsem shlédla na Pinterestu. Začínala jsem s jednoduchým holandským čepcem, který hodně zakrývá obličej a vytváří podél profilu dlouhé pásy látky, které lze ohnout dozadu a více tak odhalit tvář.

Střih tohoto čepce je velmi jednoduchý, jedná se o tři jednoduché geometrické tvary – kruh a dva obdélníky:

Na zadní straně hlavy se nachází kruh, který je velký zhruba jako obvod velkého hrnce. Přesné míry nevím – stříhala jsem ho od oka a poté nařasila na kratší a širší obdélník, který se nachází na obrázku uprostřed. Obecně si myslím, že více než propočty obvodu hlavy a jakékoliv jiné měření a kalkulace je lepší zkusit z nějaké staré látky vystřihnout zhruba takto velký kruh a zkusit čepec ušít na zkoušku pro zjištění vyhovující velikosti. Prostřední část – širší obdélník – stejně jako užší obdélník v přední části tváře, je střižený podle toho, jak moc jsem ho chtěla mít dlouhý, tedy podle toho, jak moc jsem chtěla mít zakrytou tvář. Zvolila jsem délku širšího obdélníku cca pod čelist a šířku zhruba k vnějšímu okraji obočí. Je tedy dobré si vystřihnout kousek zkušební látky a položit si ji jednoduše na hlavu, ohnout v místech dle libosti a tím zjistit ideální střih. Stejně tak lze navolit délku předního obdélníku. Postup šití je jednoduchý:

Tento střih vychází pouze z mého pozorování dobových vyobrazení, nevím nakolik je historicky přesný. Na základě detailů, které nám dobové obrazy poskytují si myslím, že se reálnému střihu dosti blíží.

Zredukovaný holandský typ čepce

Tento čepec jsem po čase předělala a sundala jsem z jeho přední části dlouhý, úzký obdélník. Zachtělo se mi trochu přiblížit čepcům, které více odkrývají tvář a tak jsem použila již vytvořený čepec.

Forehead cloth

Často zodpovídám na dotaz, zda mi čepec na hlavě nepřekáží. Usuzuji proto, že ho ženy v táboře moc nenosí kvůli tomu, že je jim spíše nepohodlnou překážkou, když opomineme estetickou nelibost. Tajemstvím pohodlného nošení čepce je zřejmě něco, čemu se anglicky říká „forehead cloth“ nebo jednoduše „forehead“. Je to kousek látky, který připomíná menší šátek a zavazuje se na hlavu pod čepec. Doslova bychom ho přeložili asi jako „čelní látka“, protože se zavazoval v oblasti nad čelem. Vypadá asi takto:

Tento jednoduchý trojúhelník se zavazoval pod čepec (nebo se to aspoň na základě množství čepců, které byly vždy spolu s tímto kouskem látky dochované, předpokládá) a často byl zdobený stejně jako čepec. Jeho účelem je tedy pravděpodobně udržet čepec pevně na hlavě. Dle mé zkušenosti bez této opory čepec na hlavě nikdy nedrží pevně. Na vlasech čepec bez foreheadu klouže a padá, nelze pohodlně obývat čepec na celý den, je nestabilní a nedrží na hlavě tak, jak bych si to představovala. Forehead lze pevně zavázat kolem hlavy pomoci šňůrek a čepec zavázaný přes takto uvázaný šáteček vám díky tření látky o látku nespadne, v podstatě se nebude vůbec hýbat a jak si ho ráno nasadíte na hlavu, tak ho večer sundáte. Dle mé zkušenosti je nošení čepce bez foreheadu takřka nemožné.

Některé trojúhelníčky jsou dochované bez šňůrek a tak usuzuji, že existuje také jiný způsob jeho nošení – pravděpodobně se připoutal k vlasům bez zavazování. Tento způsob jsem však nikdy nezkoušela a mohu ručit pouze za forehead, který se zavazuje pod vlasy šňůrkami.

Hair taping

Druhým tajemstvím pohodlného nošení je výběr účesu. Toto není z mého pohledu až tak zásadní jako nošení foreheadu, ale může to velmi zpříjemnit táborový život. Nejvhodnější a nejpohodlnější dobový účes, jaký lze nosit, je takzvaný „hair taping“, v překladu „vlasy svázané šňůrkou“. Vlasy jsou svázané do copů a za pomocí dlouhé stuhy obtočené a svázané kolem hlavy, či jsou pouze zamotané do spirál a šňůrkami svázané a obtočené kolem hlavy. Existuje vícero způsobů jak vlasy svázat (např. za pomocí propletení stuhy jehlou) a jejich tutoriály lze najít na YouTubu.

Sama používám pouze jeden typ a to jsou dva rybí copy, ve kterých je ve spodní části zapleten provázek a které jsou obtočené následně kolem hlavy a provázkem svázané. Tento účes mi zaručí naprosto bezstarostné pobývání na akci, co se týče péče o vlasy. Když se vlasy opravdu dobře utáhnou a nosí takto svázané s čepcem, pak vydrží účes i několik dní na hlavě a vlasy čisté, obzvláště v kombinaci s čepcem. Je praktický do veder a hlavně je použitelný i pro ty, co nejsou příznivci čepce, jelikož je dobový.

Anon. Hilleke de Roy and Four of Her Orphans

Na jediném, mně známém vyobrazení, kde pravděpodobně jde o zobrazení vytvoření účesu typu hair taping, je sice vidět, že je asi nejlepší, když vám s účesem někdo pomůže, ale postup je jednoduchý a není těžké po pár vyzkoušeních doma vytvořit účes i bez pomocí někoho jiného. Na vyobrazení jsou vlasy vzadu rozdělené na dvě poloviny a jedna polovina byla spletená do copu spolu s dlouhou šňůrkou. Druhá polovina se teprve češe a proto česaná osoba drží v ruce připravenou šňůrku, která bude do vlasů spletená při splétání copu. Tyto copy jsou pak pravděpodobně po dokončení omotané kolem hlavy a pomocí šňůrky svázané. Jelikož mi to detail neumožňuje přesně určit, tak bych si dovolila také tvrdit, že jsou na obraze možná místo copů vlasy smotané pouze do dvou spirál.

Nejraději mám, když si účes vytvořit doma, před odchodem na akci. Když ho v klidu a pevně vytvořím doma, vydrží mi několik dní a přežije i dlouhou cestu. Hair taping nenosím pod čepcem vždycky. Někdy mám vlasy svázané v culíku a dobrý drdol také plní svůj účel. Jenže drdol taky pod čepcem udělá někdy nechtěnou bouli, takže je s ním třeba operovat taky podle toho jaký typ čepce je zrovna na hlavě.

Typ z Victoria and Albert Museum

Střih čepce je velmi jednoduchý, zádrhel může být možná v tom, trefit ideální velikost. Doporučuji podívat se na stránky Elizabethan Costume Page, kde je dopodrobna popsán postup jak takový čepec ušít. Sama jsem velikost každého čepce dělala od oka.

Ze starého prostěradla jsem nejdříve zkusila trefit velikost čepce. Těžko říct, jaká je ta správná velikost, já myslím, že asi ta, která hezky vypadá na hlavě a ve které se člověk cítí dobře. Mělo by se to vzhledově aspoň trochu přiblížit tomu, co vidíme na dochovaném materiálu. Na temeni hlavy lze udělat nařasení, které na hlavě čepec hezky vytvaruje. Je to cca 5 cm proužek, těžko říct opět co je ideální nařasení – je dobré to vyzkoušet nařasit na zkušební látce. Dle mého úsudku je vše podřízené také tvaru hlavy a účesu. S dlouhými vlasy lze také čepec tvarovat nedobovým způsobem - například drdolem.