Tento kabátec jsem se rozhodla ušít, když se blížil druhý trimestr mého prvního těhotenství a já jsem již žádný z uplých kabátců nemohla přes rostoucí břicho zapnout. Těhotenství bylo tak trochu záminkou k tomu, abych si kabátec ušila, protože se mi vždycky líbil jeho střih a předtím jsem ho nepotřebovala. Od té doby mu zůstal název „těhotenský kabátec“ a brzy na něj přijde opět řada, jelikož v době, kdy píšu tento příspěvek, čekáme druhý přírůstek.
Čeho jsem chtěla docílit?
Lněný dochovaný kabátec z Victoria and Albert Museum a moje vlněná kopie – kabátec jsem se až na pár detailů pokusila rekonstruovat (vynechala jsem límeček za krkem, zapínání rukávů a manžety).
Dochovaný lněný kabátec podobného střihu, taktéž ve Victoria and Albert Museum.
VERMEER, Johannes. Woman Reading a Letter
Inspirovala jsem se původně u Vermeerova obrazu ženy v modrém kabátci, je to kabátec z druhé pol. 17. století a žena je pravděpodobně těhotná. Líbilo se mi zavazování na mašle a tříčtvrteční rukávy, ale nakonec jsem se rozhodla pro rukávy delší. Kabátec jsem chtěla mít vlněný, aby mě dostatečně hřál.
VERMEER, Johannes. Woman Holding a Balance
Těhotná žena ve střihově podobném kabátci.
BORCHT, Pieter van der. Monkeys starching and setting ruffs
Detail Borchtovy rytiny.
Jak jsem postupovala
Střih dochovaného kabátce z V&A muzea je dostupný v publikaci Seventeenth Century Women's Dress Patterns, jeho rekonstrukce je v knize velmi detailně popsaná. Střih je zobrazen na měřící síti v palcích a je tedy dobré mít řezací podložku, na které ho přenesete do skutečné velikosti. Já jsem bohužel podložku neměla a vytvořila jsem si nejdříve ze střihového papíru vlastní šablonu v palcích – ano, trochu mě to rýsování zdrželo, ale nechtělo se mi čekat na koupi podložky.
Podle střihu jsem načrtla kabátec na improvizační podložku.
Co mi usnadnilo práci, byla skutečná velikost přeneseného střihu – odpovídala přesně mé postavě. Střih jsem nemusela ani trochu upravovat, ale přesto jsem se rozhodla ho nejdříve zkompletovat ze starého prostěradla, než začnu stříhat koupenou látku.
Kabátec ze starého prostěradla padl perfektně.
Vystříhla jsem poté lněnou podšívku kabátce.
A následně i vlněný vnějšek…
První zkouška.
Následovalo připevnění rohlíkovitých rukávů s křidélky. Díky velmi podrobným instrukcím Women´s Dress Patterns šlo šití hodně rychle – snažila jsem se dodržet všechny konstrukční zásady včetně stehů použitých na podšívce či způsob přišívání mašlí.
Podšívka je přišitá bodovým stehem (prick stitch - českým překladem si nejsem zcela jistá, proto přikládám detailnější foto).
Zakončení vnitřní strany průramků.
Trochu jsem váhala jakou stuhu použít na zavazování kabátce. Původně jsem chtěla mít obyčejnější bavlněné šňůrky, ale mé srdce nakonec propadlo hedvábným modrým stuhám, ačkoliv mám v oblibě spíše materiály méně zdobné. Na obrázku bavlněná stuha vs. hedvábná.
Následovalo krátké dilema ohledně počtu mašlí.
5 mašlí?
9?
Vyhrál to plný počet.
Stuhy jsou na koncích zapošité bavlněnou modrou nití, aby se netřepily.
A jede se na Mukařov. 🙂
Konec 7. měsíce na jedné menší akci v Mukařově, spokojenost v teplém a pohodlném kabátku. Měla jsem pod kabátcem ještě čtyři teplé vrstvy a bylo mi v tom moc příjemně.
Většinou nosím pod kabátcem partlet (náprsenku), ten plně zastoupil límeček, který jsem z původního střihu vynechala.
A co se ukrývalo pod kabátcem…
A co miluji na historických kostýmech je možnost nosit je i v těhotenství – pokud nejde zrovna o ten úzký kabátec, který nezapnete. 🙂 Zkouška před akcí – šňůra do živůtku už nestačila, musela jsem vytáhnout delší z šatů na 15. století, sukně se nedala zavřít ani na třetí háček a tak jsem na ně připojila provázek, kterým jsem až do konce těhotenství šířku nastavovala dle libosti. Vše bylo pořád stejně pohodlné.
Se zástěrou nikdo nepozná, co se skrývá pod ní. 🙂
Za tohle foto z Mukařova vděčíme kamarádce Martině Jejkalové.
Co jsem použila?
- Staré prostěradlo
- Jakékoliv bavlněné nitě na strojové šití zkušebního kabátce
- Přírodně bílé, silné sukno značky Wooltrade, 100% vlna
- Částečně bělený 100% len značky Wooltrade
- Béžovou lněnou niť, režnou
- Modré hedvábné stuhy značky Sartor
- Modrou, jemnou bavlněnou niť
Co udělám příště jinak?
- Koupím si konečně řezací podložku, jinak asi nic 🙂
Nejdůležitější postřehy:
- S hedvábnou stuhou se při špendlení dost špatně pracuje, protože se jemná stuha o špendlíky zatrhává a ničí, nejlepší je místo špendlení stuhu opatrně zadělat tupými kancelářskými klipsnami (ale poté můžete být bez obav, mašle na kabátci po dobovém zašití drží opravdu pevně a netrhá se)